Samurai
Vítr se jako zběsilý žene přes kopce, dere se skrz stromy, rozlévá se po vodní hladině, pohrává si s vlasy samuraie, který stojí na úpatí hory.Ve tváři má klidný výraz.Jeho černé a hluboké oči jako dva švábi jen občas mrknou.Nozdry se mu rozšiřují, když vdechne svěží večerní vzduch.Pramínky uhlově černých vlasů se proplétají a vlají mu před obličejem.
Ve vzduchu visí napětí.Visí a krouží kolem jako dravý pták.Samuraiovy nozdry se rozšiřují čím dál častěji.Prudce a přerývavě dýchá.Už nemá klidný výraz, nýbrž v očích se mu zdrcadlí dravost, touha po krvi a smrti, oddanost, ale i strach.
Jeho ústa se otevřou, ukáže řady drobných bílých zubů a vydá ze sebe výkřik plný vzrušení.Vzápětí se rozběhne.Přitom sáhne po saye a tasí svou katanu, svou duši.Ten dokonalý nástroj se leskne a čepel se svištivým zvukem krájí vzduch.
Samurai běží, stále zrychluje.Jeho nohy si razí cestu zelenou trávou.Nese se lehce jako krvelačná šelma.Už je skoro u cíle.Nepolevuje.Jeho paže zvedne katanu, jeho nohy se odrazí do skoku a samurai vpadne vstříc bitevní vřavě....
